Co jsou to databáze:

Databázi si můžeme představit jako místo, kam můžeme ukládat potřebná data. Velmi jednoduchým příkladem může být například kartotéka, ve které jsou data uložena podle určitého systému. Nejčastěji podle jména, data narození atd. Do této kartotéky lze jednoduchým způsobem přidávat další a další data. pokud pak potřebujeme některá data z databáze vyhledat, máme jednoduchý způsob (klíč), podle kterého tato data vyhledáme. S vyhledaným záznamem pak můžeme snadno pracovat (doplňovat jen, měnit data nebo záznam úplně odstranit...). Tento systém nám tedy umožní jednoduché vyhledávání a práci s informacemi. Úplně stejně to funguje v počítačích. Ty nám práci ještě výrazně usnadní a zrychlí.

Databáze tedy slouží k definici dat, která mají být ukládána a řeší vztahy mezi těmito daty. Nabízí možnosti jak s těmito daty pracovat (vkládat, vyhledávat, filtrovat, editovat, atd.)

Pokud se hovoří o databázích, obvykle se rozlišují pojmy:

• Systém řízení báze dat (SŘBD) - softwarové vybavení, které zajišťuje práci s databází
• Báze dat (DB) – samotná data.

Běžně se označením databáze – v závislosti na kontextu – myslí jak uložená data, tak i software (SŘBD) - spojení těchto dvou prvků.

Databázových systémů existuje několik typů. My se zaměříme na relační databáze.

Relační databáze:

Relační databáze se hojně využívají v aplikacích z důvodu své dobré pochopitelnosti a jednoduchosti. V dnešní době existuje řada možností jako MySQL, MSSQL, Oracle… Všechny tyto databázové systémy pracují na základě jazyka SQL. Pro webové aplikace se nejčastěji používá databáze MySQL ve spojení s PHP a i v našem kurzu se zaměříme právě na tento systém (MySQL).

Základem každé relační databáze je tabulka (entita), ve které jsou data. Tabulek může být v databázi více a tyto tabulky mohou být na sebe určitým způsobem závislé – existuje mezi nimi jistá vazba (relace, relační vazba). Každá tabulka se skládá ze sloupců a řádků.

Sloupce

Sloupce (atributy) reprezentují vlastnosti (pro příklad např. jméno, příjmení, výška, váha...). Každý sloupec musí mít jedinečný název a určitý datový typ podle dat, která chceme ukládat: číslo, text, logická hodnota, atd. (viz. následující kapitola).

Řádky

Každý jeden řádek v tabulce reprezentuje jeden záznam (V příkladu je to právě jedena osoba). Každý řádek by měl mít určitý jedinečný identifikátor, pomocí kterého jde záznam jednoduše identifikovat – primární klíč.

Primární klíč:

Primární klíč je jednoznačný identifikátor záznamu, řádku tabulky. Primárním klíčem může být jediný sloupec či kombinace více sloupců tak, aby byla zaručena jeho jednoznačnost.

V praxi se dnes používají spíše klíče umělé (za použití parametru AUTO_INCREMENT), které zajistí automatické číslování záznamů.

Cizí klíč

Slouží pro vyjádření vztahů, relací, mezi databázovými tabulkami. Jedná se o pole, které nám umožní identifikovat, které záznamy z jiných tabulek spolu navzájem souvisí.

Jazyk SQL

SQL (Structured Query Language) pro standardizovaný strukturovaný dotazovací jazyk, který je používán pro práci s daty v relačních databázích. SQL příkazy se dělí na čtyři základní skupiny:

• Příkazy pro manipulaci s daty
• Příkazy pro definici dat
• Příkazy pro řízení přístupových práv
• Příkazy pro řízení transakcí

Příklad: Vytvoř novou databázi, vytvoř novou tabulku, vlož data do tabulky, najdi data v tabulce, uprav data, smaž data a jiné...